Pravidla pro obaly úsporek, LED i halogenů

Posted by: admin  :  Category: Teorie osvětlování

Je to už nějaký ten pátek starší, nicméně víte, co lze najít na obalech světelných zdrojů? Respektive, co tam musí být?

Takže první je na úsporkách matematický nesmysl – např. 7W = 35W. Jakoby přepočet zářivkových watů na watty žárovky. Realita je jinde, ale budiž.

Důležitý je i světelný tok v lumenech. الكوتشينة كام ورقة To už je důležitější hodnota… نادي اتلتيكو čím více tím lépe.

Dále životnost zdroje…Berte dost z rezervou desítky tisíc u LED zdrojů, či úsporek…realita je zcela jinde.

Teplota chromatičnosti – dobrý údaj, čím více KELVInů, tím bělejší světlo.

Počet spínacích cyklů pro danou životnost. العب واربح المال Třeba pro zářivku se udávalo 7 krát za den znamená 100% životnost.

Měl by tam být i údaj o obsahu škodlivin (rtuti), zda jde stmívat…

Hitem je energetický štítek, prohlášení o shodě a použitá patice zdroje.

Je to již jasnější? 🙂

Podstata světla jako takového?

Posted by: admin  :  Category: Teorie osvětlování

Neustále tu píšeme o světlech i svítidlech …ale ještě jsme si nerozebrali podstatu světla. I já jsem ji slyšel mnohokrát vysvětlenou…ale nedokázal bych to nikomu vysvětlit. Vlastně již nevím ani jak to funguje doopravdy. Pokusím se to vysvětlit ještě tak nějak polopaticky s použitím různých zdrojů. Takže:

Viditelné světlo je elektromagnetické záření o vlnové délce 400–750 nm. Tomu asi všichni rozumíme. Ale podstata?

Různé vlnové délky světla si lidé pojmenovali jako barvu světla. Každá jedna konkrétní vlnová délka světla bude okem vnímána jako jedna unikátní konkrétní barva. Barvy, které je takto možné vytvořit, jsou tzv. spektrální barvy. Spektrální barvy vytvoří známou barevnou stupnici od červené, což je barva světla, které do okem viditelné části vstupuje směrem od pomalých limitů, tedy dlouhé vlnové délky, přes žlutou a zelenou až po fialovou, kde spektrum vystupuje z viditelného rozsahu. Takzvané čožzmif – mnemotechnická pomůcka ze ZŠ – červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá, indigová a fialová. اين يلعب كريستيانو رونالدو

Ovšem to je jen sdělení pro lidi. اين انتقل راموس Nyní zkusíme tu fyzikální podstatu.

Izák Newton považoval světlo za tok částic. Jiní badatelé zase za elektromagnetické vlny. Obě teorie jsou správné a spíše se doplňují. Světlo se prostě chová jako vlny i částice – takzvaný dualismus.

Červená barva má větší vlnovou délku než fialová – to mi vždy přišlo divné, považoval jsem to za podobné barvy. Co je nad červenou je infračervená (neviditelná) a co je pod fialovou je ultrafialová (neviditelná). Což je takový ten známý paradox. Máme brýle s UV (ultrafialovým filtrem), aby nám slunce neuškodilo a přitom máme horské slunce, co nám dává IR (infračervené světlo). 888casino Zkrátka odfiltrováváme to, co jakoby škodí a a chceme to, co je jakoby je prospěšné.

V důsledku vlnového charakteru podléhají elektromagnetické vlny všem zákonitostem vlnění, jako je zákon odrazu a lomu na rozhraní dvou prostředí (teorie elektromagnetických vln).

Důsledkem částicového charakteru jsou projevy spadající do oboru kvantové mechaniky. Záření se projevuje jako tok částic, nebo lépe řečeno kvazičástic, zvaných fotony (Newton).

V těchto dvou větách je tolik pravdy, že s nimi uděláte státnice na matfyzu:-) Ověřeno praxí

No, snad jste to pochopili, konec lekce.