Co vlastně víte o fotovoltaice – solárních panelech?

Posted by: admin  :  Category: Fotovoltaika

Motto: Dnešní solární panely nejsou schopny bez dotace od státu pokrýt za svoji životnost pořizovací náklady. A v tom je právě zakopán pes. Zatímco jaderná elektrárna Dukovany dokáže vyrobit 1kWh za cca 70 haléřů, tak díky dotacím získá provozovatel solární elektrárny od státu a nakupující soustavy  10 x až 15 x více. Zde je jasné, proč zezačátku ušlechtilý nápad nabídnot domácnostem prodávat elektriku ze svých střech přerostl v záležitost, kdy se na lány polí dává jeden panel vedle druhého.

Nyní již k podstatě. Jedná se o polovodičové velmi tenké prvky. Do polovodiče vniká světlo (suneční záření) a mezi elektrodami vzniká elektřina. Čím více Slunce svítí, tím více elktřiny vyrobí. Oproti jasnému dni bez mraků vyrobí solární panel při zamračené obloze až 10x méně elektrické energie. Pro danou lokalitu jsou zpracovávány pak přehledy „jak moc Slunce tadya tady svítí“. proto si solárníci vybírají pro ně velmi zajímavé lokality.

Účinnost panelů se neustále zvyšuje, zejména lepší technologií zpracování panelů. Na začátku měly panely účinnost menší než 20 % (účinnost přeměny slunečního záření na elektrickou energii), nyní se již dostávají přes 30 %. Také životnost se velmi prodlužuje a není vyjímkou, že výrobce garantuje až 25 let. Samozřejmě polovodiče také trochu degradují, takže po 25 letech budou mít snížený výkon o 20%-25%…ale i to je stále slušné.

Příště si řekneme, jaký je vlastně výkon panelů, v jakých jednotkách se udává a kolik vlastně se u nás dá vydělat na 1 čtvereční metr (resp. kolik u nás dokáže 1 metr čtvereční vyrobit kWh za 1 rok – průměrně).

LED žárovky a úspora

Posted by: admin  :  Category: LED

O LED žárovkách jsme psali již několikrát, naposledy tuším tady. Nyní to můžeme trochu rozvětvit. Pro úplné laiky – ta velá žárovka co máte v lustru, má typicky velikost E27. To je prostě šarže té objímky. Též se mu říká Edisonův závit dle té objímky, která má v průměru 27 mm. Edison nebyl hloupý, proto ihned stanovil, že závit musí být lehce dotahovatelný rukou, takže kruhový. Je to nejběžnější závit na svítidlech vůbec. Pokud chcete nahradit svoji klasickou žárovku (nedej bože úsporku, fuj) tímto LED diodovým zdrojem, pak doporučuji jednu z LED žárovek patice E27. Samozřejmě adekvátní jsou i objímky E14, ty  jsou spíše buď u okrasného osvětlení nebo lampiček.

Sem lze zařadit sérii výkonných  LED diod s paticí E14. Je třeba si ale uvědomit, že LED diody a žárovka má o trošku jiné spektrum. Prostě je to jiný zdroj, který dělá skoro tu samou práci…rozhodně není horší, je jenom trochu jiný. Ze své zkušenosti vím, že člověk si na něho velmi rychle zvykne….a pak již nechce jinak 🙂

Další z možných zdrojů je GU10, těch jsem se naklapal něco….prostě je to jiná objímka (dle mého lepší než Edisonova E:-)))Jenom cvakneš a seš, žádný doraz nakontakt…něco lze nalézt o LED žárovkách GU10 i tady.

No a je tu finále MR16 patice, dle mého hodně používaná…nejde vám halogen, cože? Hoďte místo te potvory z halogenu naši LED. Ale s životností to tak je asi no…halogen pár tisíc, LED desítky tisíc…no zkuste to:-)!

Konečně

Podstata světla jako takového?

Posted by: admin  :  Category: Teorie osvětlování

Neustále tu píšeme o světlech i svítidlech …ale ještě jsme si nerozebrali podstatu světla. I já jsem ji slyšel mnohokrát vysvětlenou…ale nedokázal bych to nikomu vysvětlit. Vlastně již nevím ani jak to funguje doopravdy. Pokusím se to vysvětlit ještě tak nějak polopaticky s použitím různých zdrojů. Takže:

Viditelné světlo je elektromagnetické záření o vlnové délce 400–750 nm. Tomu asi všichni rozumíme. Ale podstata?

Různé vlnové délky světla si lidé pojmenovali jako barvu světla. Každá jedna konkrétní vlnová délka světla bude okem vnímána jako jedna unikátní konkrétní barva. Barvy, které je takto možné vytvořit, jsou tzv. spektrální barvy. Spektrální barvy vytvoří známou barevnou stupnici od červené, což je barva světla, které do okem viditelné části vstupuje směrem od pomalých limitů, tedy dlouhé vlnové délky, přes žlutou a zelenou až po fialovou, kde spektrum vystupuje z viditelného rozsahu. Takzvané čožzmif – mnemotechnická pomůcka ze ZŠ – červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá, indigová a fialová.

Ovšem to je jen sdělení pro lidi. Nyní zkusíme tu fyzikální podstatu.

Izák Newton považoval světlo za tok částic. Jiní badatelé zase za elektromagnetické vlny. Obě teorie jsou správné a spíše se doplňují. Světlo se prostě chová jako vlny i částice – takzvaný dualismus.

Červená barva má větší vlnovou délku než fialová – to mi vždy přišlo divné, považoval jsem to za podobné barvy. Co je nad červenou je infračervená (neviditelná) a co je pod fialovou je ultrafialová (neviditelná). Což je takový ten známý paradox. Máme brýle s UV (ultrafialovým filtrem), aby nám slunce neuškodilo a přitom máme horské slunce, co nám dává IR (infračervené světlo). Zkrátka odfiltrováváme to, co jakoby škodí a a chceme to, co je jakoby je prospěšné.

V důsledku vlnového charakteru podléhají elektromagnetické vlny všem zákonitostem vlnění, jako je zákon odrazu a lomu na rozhraní dvou prostředí (teorie elektromagnetických vln).

Důsledkem částicového charakteru jsou projevy spadající do oboru kvantové mechaniky. Záření se projevuje jako tok částic, nebo lépe řečeno kvazičástic, zvaných fotony (Newton).

V těchto dvou větách je tolik pravdy, že s nimi uděláte státnice na matfyzu:-) Ověřeno praxí

No, snad jste to pochopili, konec lekce.