Podstata světla jako takového?
Neustále tu píšeme o světlech i svítidlech …ale ještě jsme si nerozebrali podstatu světla. I já jsem ji slyšel mnohokrát vysvětlenou…ale nedokázal bych to nikomu vysvětlit. Vlastně již nevím ani jak to funguje doopravdy. Pokusím se to vysvětlit ještě tak nějak polopaticky s použitím různých zdrojů. Takže:
Viditelné světlo je elektromagnetické záření o vlnové délce 400–750 nm. Tomu asi všichni rozumíme. Ale podstata?
Různé vlnové délky světla si lidé pojmenovali jako barvu světla. Každá jedna konkrétní vlnová délka světla bude okem vnímána jako jedna unikátní konkrétní barva. Barvy, které je takto možné vytvořit, jsou tzv. spektrální barvy. Spektrální barvy vytvoří známou barevnou stupnici od červené, což je barva světla, které do okem viditelné části vstupuje směrem od pomalých limitů, tedy dlouhé vlnové délky, přes žlutou a zelenou až po fialovou, kde spektrum vystupuje z viditelného rozsahu. Takzvané čožzmif – mnemotechnická pomůcka ze ZŠ – červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá, indigová a fialová.
Ovšem to je jen sdělení pro lidi. Nyní zkusíme tu fyzikální podstatu.
Izák Newton považoval světlo za tok částic. Jiní badatelé zase za elektromagnetické vlny. Obě teorie jsou správné a spíše se doplňují. Světlo se prostě chová jako vlny i částice – takzvaný dualismus.
Červená barva má větší vlnovou délku než fialová – to mi vždy přišlo divné, považoval jsem to za podobné barvy. Co je nad červenou je infračervená (neviditelná) a co je pod fialovou je ultrafialová (neviditelná). Což je takový ten známý paradox. Máme brýle s UV (ultrafialovým filtrem), aby nám slunce neuškodilo a přitom máme horské slunce, co nám dává IR (infračervené světlo). Zkrátka odfiltrováváme to, co jakoby škodí a a chceme to, co je jakoby je prospěšné.
V důsledku vlnového charakteru podléhají elektromagnetické vlny všem zákonitostem vlnění, jako je zákon odrazu a lomu na rozhraní dvou prostředí (teorie elektromagnetických vln).
Důsledkem částicového charakteru jsou projevy spadající do oboru kvantové mechaniky. Záření se projevuje jako tok částic, nebo lépe řečeno kvazičástic, zvaných fotony (Newton).
V těchto dvou větách je tolik pravdy, že s nimi uděláte státnice na matfyzu:-) Ověřeno praxí
No, snad jste to pochopili, konec lekce.
